remem.me

Jak má člověk žít

16 Stále se radujte,
17 v modlitbách neustávejte.
18 Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás.
19 Plamen Ducha nezhášejte,
20 prorockými dary nepohrdejte.
21 Všecko zkoumejte, dobrého se držte,
22 zlého se chraňte v každé podobě.
23 Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.
24 Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní.

Ten, který v nás působí svou mocí, je schopen učinit nesrovnatelně mnohem více než cokoli, oč prosíme nebo si představujeme

Nuže, pojď. Já sám budu při tvých ústech a budu tě učit, co máš říkat.“

A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa.

Jistota

Jsem si jist, že Ten, který ve vás začal dobré dílo, je dovede až do konce v den Krista Ježíše.

Věrnost a neměnnost Boha

Hospodine, můj Bůh jsi ty.
Tebe vyvyšuji a velebím Tvé jméno, neboť věrně a jistě jsi učinil divy, které jsi zdávna připravil.

Naděje v Hospodina

Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.

Pustit se do čehokoliv

Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud. Půjdeš-li ohněm, neshoříš, plamen tě nespálí.

Dát, i když mám nedostatek

Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák.

Nic nás nemůže odloučit od JK

38 Jsem si jist, že smrt ani život, andělé ani démoni, věci přítomné ani budoucí, žádná moc,
39 výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu!

Požehnání pro jednotlivce

5 Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.
6 Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.
7 Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.
8 Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.

Znalost

1 Pro předního zpěváka. Davidův, žalm. Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě.
2 Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat.
3 Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím, všechny moje cesty jsou ti známy.
4 Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno.
5 Sevřel jsi mě zezadu i zpředu, svou dlaň jsi položil na mě.
6 Nad mé chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to.
7 Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří?
8 Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.
9 I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře, chtěl přebývat při nejzazším moři,
10 tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí.
11 Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem.
12 Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo.
13 Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal.
14 Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom.
15 Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země.
16 Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal.
17 Jak si vážím divů, které konáš, Bože! Nesmírný je jejich počet,
18 sčetl bych je, ale je jich víc než písku. Sotva procitnu, jsem s tebou.
19 Kéž bys, Bože, skolil svévolníka. Pryč ode mne, vy, kdo proléváte krev!
20 Dovolávají se tě při svých pletichách, zneužívají tvé jméno tvoji protivníci.
21 Nemám nenávidět, Hospodine, ty, kdo nenávidí tebe? S odporem pohlížet na ty, kdo se proti tobě zvedli?
22 Nenávidím je, rozhodně nenávidím, jsou to také moji nepřátelé.
23 Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
24 hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!

Ochrana od Boha

1 Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného.
2 Říkám o Hospodinu: „Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.“
3 Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru.
4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost.
5 Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne,
6 moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne.
7 Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového.
8 Na vlastní oči to spatříš, uzříš odplatu, jež stihne svévolníky.
9 Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov,
10 nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží.
11 On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách.
12 Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil;
13 po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka.
14 Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno.
15 Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou,
16 dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukáži mu svoji spásu.

Bůh o mně ví

14 Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno.
15 Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou,
16 dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukáži mu svoji spásu.

Věrnost

... nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.‘